Co nevíte o dřevěných terasách

Terasy jsou v dnešní době téměř již běžným vybavením okolí domů a zahrad. Na terasách trávíme v teplých letních dnech hodně času a je to vlastně další pokoj navíc.  Dřevěné venkovní podlahy se mohou postavit téměř všude bez jakéhokoli nákladného podkladu. Důležité je při řešení podlahy terasy typ domu, ke kterému přiléhá, uspořádání zahrady a také poloha a povaha terénu. Právě podle polohy a povahy terénu se pak řeší spolu s dřevěnou podlahou i její ukotvení. Dřevo má velkou výhodu při stavbě terasy v tom, že umožňuje velkou variabilitu konstrukcí a výborně splývá s okolním prostředím. Oproti kamenným venkovním terasám postačí dřevěná nebo kovová podkladní konstrukce. Nespornou výhodou je snadnější překlenutí případných výškových rozdílů v terénu.

Trvanlivost dřevěných teras je sice nižší, ale stále se těší velké oblibě. Vyšší trvanlivost dřevěných teras můžeme snadno dosáhnout volbou trvanlivých druhů dřevin, které jsou daleko odolnější proti hnilobě a trouchnivění. Navíc dřevo je výborný stavební materiál, u kterého si můžeme terasu sami svépomocí pořídit. Výhodou a to nespornou je i to, že stavba terasy nevyžaduje stavební povolení. Platí to pro případ, když stavíte terasu na vlastním pozemku a půdorys nepřekračuje požadovanou výměru. Kdybyste však chtěli stavět terasu i s pergolou a se zastřešenou skleněnou střechou, je lepší se raději na stavebním úřadě informovat, abyste předešli případným pozdějším problémům.

Dřevěná terasa působí útulným a teplým dojmem a může za to právě přírodní dřevo. Pro vysokou odolnost konstrukce teras se doporučují exotické dřeviny jako massaranduba, bangkirai, cumaru, merbau. Cenově nejdostupnější jsou dřeviny tuzemské, ale jejich životnost je poměrně nižší a nároky na údržbu velmi vysoké. Proto je často dobrým řešením sáhnout po severských dřevinách či sibiřských jako borovice a tvrdý modřín.

Další variantou, avšak dražší je dřevoplast. Jeho výhodou je je dlouhá životnost, je bezúdržbový a nemění svou barevnost, materiál je probarven v celé své ploše.  Dřevo právě naopak vyžaduje pravidelnou údržbu, je méně trvanlivé a mění svou barvu. U dřevoplastu jsou nejdražší složky, které zásadně ovlivňují konečnou podobu a vlastnosti materiálu jako např. biocidy, retardéry hoření, maziva, UV stabilizátory aj. Prakticky na pohled vůbec nepoznáte, zda se díváte na terasu z přírodního dřeva nebo terasu z dřevoplastu.