Zcela zásadním krokem pro naši nemovitost je vytvořit dobrou střechu. Tento krok ovlivní na celé roky její životnost a také možnost dalšího využití. Počítačové softwary nám v dnešní době hodně ulehčují práci se stanovením parametrů konstrukce pro daný objekt. Volba střechy ve výsledku by měla respektovat charakter domu , charakter okolní zástavby, požadavky místního stavebního úřadu a hlavně i naše představy o funkci střechy. Tvorba střechy je vždy omezována stavebními předpisy a je to nelehký architektonický úkol. Už ve středověku mohly být střechy se sklonem větším než 50 stupňů stavěny jen na církevních , správních nebo stavovských stavbách. I dnes má stavební úřad právo zasahovat do detailů jako je sklon střechy, střešní krytina a také řešení střešních oken.
Záleží hodně na tom, zda budeme chtít maximálně využívat podstřešní prostor. Pokud má krov splňovat tyto podmínky, měl by umožnit vybudovat podkroví bez složitých úprav. Optimální by byl tedy takový krov, jehož systém obsahuje co nejméně prvků. I v dnešní době se stále zhotovuje vazba krovu nejčastěji ze smrkového dřeva. Smrkové dřevo se velmi dobře opracovává a i když je lehké, snese výborně i silnou zátěž. Správné provedení krovu se pochopitelně neobejde bez projektové dokumentace, která je vypracovaná odborným projektantem se zkušenostmi se dřevěnými konstrukcemi. Následné provedení by samozřejmě mělo být provedeno odbornou firmou. Důležitá je i znalost tesařských spojů. Mnoho odborníků preferuje tesařské spojení dřev.
Na chladných kovových částech dochází totiž ke kondenzaci pára a vysrážená voda se tak přenáší do dřevěných částí krovu. Proto je velmi důležité nepodceňovat ochranu krovu proti hnilobě, dřevokazným houbám a hmyzu, také rozměrovou přesnost a soulad s prováděcí projektovou dokumentací. Co vlastně krov znamená? Krov je vlastně souhrnný název pro vytvoření podpory jednotlivých ploch. Možné je používat i pojem vazba střechy. Na vazbu střechy působí řada vertikálních, horizontálních, tlačivých a tažných sil. Jednotlivé prvky nosné konstrukce střechy musí být proto k ostatním stavebním prvkům zcela stabilní . Toho se dosahuje pomocí kotvení, výztuží a trojúhelníkového tvaru střechy. Důležitou roli zde hrají krokve, což jsou šikmé nebo vodorovné trámy, které nesou střešní krytinu.
Nosnost krokví podporují zespoda vodorovné trámy, které mají velký význam pro celkovou vazbu a proto se jim říká také vaznice. Rozeznáváme vaznice vrcholové, středové a okapové. Specifickým typem vaznice je tzv. pozední vaznice. Jde o vodorovný trám umístěný na zdivu a kotvený do věnce. Tato vaznice hraje velkou roli pro zachycení bočních sil, které vznikají zatížením střechy. V dnešní době se stále hledají způsoby, jak výrazně zjednodušit celou tuto soustavu. Podkrovní prostory se totiž mohou hodit k vybudování bytu. Moderní architekti tak vymysleli novodobé vaznicové soustavy, které se využívají hlavně při výstavbě současných rodinných domů s obytným podkroví, zvláště u dřevostaveb. Vypouští se příčné prvky a využijí se prvky pouze podélné. A to vrcholové nebo pozední vaznice.